RUŠNÝ ZVUK!

Adolf Heyduk

RUŠNÝ ZVUK!
Tmí se zvolna, den nechce stát, noc mlhy na luhy hází, v západě už se chystají spát červánci růžové nazí. Svlékli se ze šatů slunečních, prohřál je, znavil teplý jih, bez šatu – horko je moří – chtějí se vykoupat v moři. Z daleka táhlý zvonů hlas po nivách roztoužen spěchá, unyle hlavu kloní klas, korunku zavírá lecha. V údolí zmáhá se posvátný klid, po trávě rosa se třpytí, poslední slunce purpurný vid na celách skalin se nítí. 56 U meze křepelčin tesklivý tluk rozprchlé svolává děti, ticho zas; z dálky jen rušný zní zvuk: noční pták do lesa letí. 57