RUŠNÝ ZVUK!
Tmí se zvolna, den nechce stát,
noc mlhy na luhy hází,
v západě už se chystají spát
červánci růžové nazí.
Svlékli se ze šatů slunečních,
prohřál je, znavil teplý jih,
bez šatu – horko je moří –
chtějí se vykoupat v moři.
Z daleka táhlý zvonů hlas
po nivách roztoužen spěchá,
unyle hlavu kloní klas,
korunku zavírá lecha.
V údolí zmáhá se posvátný klid,
po trávě rosa se třpytí,
poslední slunce purpurný vid
na celách skalin se nítí.
56
U meze křepelčin tesklivý tluk
rozprchlé svolává děti,
ticho zas; z dálky jen rušný zní zvuk:
noční pták do lesa letí.
57