VŮKOL JE TICHO.

Adolf Heyduk

VŮKOL JE TICHO.
Jdu lesem sám a sám, ani list se nehýbe, nechvěje; zpěv slyším, jenž z daleka ke mně spěje, je stále tišším, – poslouchám, někdo to zpívá? Dálka mi kývá. Stojím, poslouchám. Zas ticho vůkol, co se to děje? Někdo se směje! Srdce mi zvoní, srdce mi buší, hlava se na ňadra kloní... Tesknota zpívá mi v duši. 10