STARÁ PÍSEŇ.

Adolf Heyduk

STARÁ PÍSEŇ.
Když rozšíří se zášeř noci a ztichne vůkol žití vír, tu ovládne mne divnou mocí zpěv, jejž jsem zaslech v podvečír. Já nevím, kdo tu píseň zpíval, kdo lil v ni srdce svého žár; leč zpěv ten krev mi vzbouřil v příval a rozpaloval moji tvář. A v otecké se vmyslím sady a v oteckou se vmyslím síň... A mimo mne jde život mladý a za ním já jak temný stín. 34