STARÁ PÍSEŇ.
Když rozšíří se zášeř noci
a ztichne vůkol žití vír,
tu ovládne mne divnou mocí
zpěv, jejž jsem zaslech v podvečír.
Já nevím, kdo tu píseň zpíval,
kdo lil v ni srdce svého žár;
leč zpěv ten krev mi vzbouřil v příval
a rozpaloval moji tvář.
A v otecké se vmyslím sady
a v oteckou se vmyslím síň...
A mimo mne jde život mladý
a za ním já jak temný stín.
34