LESU.

Adolf Heyduk

LESU.
1-1Sen slunce, červánek, dne věrný sluha, 1-2v kraj nebes na západě zlato tkal, 1-3jak na příkrov by zabitého druha 1-4brat rudé růže dal. 2-1V plášť mlhový se přioděla země, 2-2kraj v dálce temnil se, jak v hloubce hrob, 2-3a v slzy travin s křídel zory jemně 2-4déšť padal zlatých zdob. 3-1Jak úsměv vytesaný soše v tváři, 3-2tkvěl snivý červánek na líci hor, 3-3luh dýchal kvítím, slunečnou zpit září 3-4a smolnou vůní hor. 4-1Les oněměl a zíral k nebes nivě 4-2na sivé večernice jasný vjezd, 4-3jež v zelený mu sen vždy milostivě 4-4květ snáší lesklých hvězd. 25 5-1V mé krve každé kapce slunce hrálo 5-2a pestrým květem bujel v duši cit, 5-3vždyť vínem, v hlavách poetů jež zrálo, 5-4byl zjařen jsem a zpit! 6-1Tak šel jsem, lese, sterou duší tvojí 6-2a přání roj mi v hloubce ňader tkvěl; 6-3ty hlavě mé jsi žehnal šumnou chvojí, 6-4u nohou mech se chvěl. 7-1Vše líbalo mě tajemně a tiše 7-2a objímalo vůně ramenem, 7-3rty žhavými pil z úkoje jsem číše 7-4a v kráse tonul jsem! 8-1Já šťasten byl a zbožňuji tě, lese, 8-2a zahynu-li v houštích ztemnělých, 8-3pak duch můj ptákem ať se u výš vznese 8-4v hruď dumných stromů tvých. 9-1Ať zpívá tobě, zemi v zdar i lidu, 9-2a těší vše, jak já byl potěšen, 9-3když úkoje jsem srdci zdál a klidu, 9-4bolestí lačných plen! – 10-1Tu vrah-li lapí mě anebo střelí, 10-2a srdce bíti ustane a pět, 10-3ať zemi napojí nach prsou vřelý, 10-4bych vzrostl zas jak květ! 26 11-1Pak místo zpěvu chodci vonět budu, 11-2skryt v kypré trávě prozářených míst, 11-3a snivou dívku v srdci těšit budu, 11-4než ztratím pel a list! 12-1Leč poutníkovou zahyne-li nohou 12-2mé květné žití v slunných porostech, 12-3pak nechať s každou duší přeubohou 12-4tvým šerem putuji jak vzdech! 27