SMUTNO.

Adolf Heyduk

Seděli jsme na sadě pod starou rozložitou jabloní, jež objímala nás svými schýlenými větvemi, a shůry zaplavoval nás soumrak. Bylo tiše vůkol a z tesknoty rostl smutek. Vše bylo jinak než ondy, když kvetly růže a zlaté paprsky slunce večerního nás líbaly a hvězdy se množily nám nad hlavami. Teď je vše jinak, vše mrtvo. Slyš, kdo že to vzdychá? Nikdo! Jen zvonek večerní dává dobrou noc dálnému okolí i nám. Smutno, smutno!

Patří do shluku

motýl, mech, buk, vřes, haluz, hloh, lesní, bříza, jahoda, olše

251. báseň z celkových 726

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. POHÁDKA DÁVNO UPRCHLÉHO JARA. (Josef Kuchař)
  2. ISRAFEL (Jaroslav Vrchlický)
  3. PROSLOV k Hálkově večeru v „Besedě umělecké“. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Z POVÍDEK STARÉHO PARKU: (Jaroslav Vrchlický)
  5. V noci. (Jaroslav Vrchlický)
  6. DOLOROSA (Jaroslav Vrchlický)
  7. VYPLNĚNÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  8. JARNÍ MLHY. (František Kvapil)
  9. NA SAMOTÁCH (Antonín Sova)
  10. Červánky. (Alfons Breska)