V slunci.

Adolf Heyduk

V slunci.
Tvář nebes usmívá se v kraje, kam oko hledí, všude zář, slyš, cvrček na housličky hraje, roj včel med z květů lípy ssaje, a vesel pták je, písničkář. Pln štěstí spouští ke mně dolů své lásky dojímavou zvěst, již uvil z radosti i bolu a volá: „Bratře, leťme spolu, kdo zpívá, můž’ se také vznést.“ A duše, zjevem krásy jata, pout rázem zapomíná všech, a toužně jako včela zlatá, výš k slunci do blankytu chvátá, jas na čele, pyl na křídlech. 55

Kniha V polích (in Spisy Adolfa Heyduka, svazek 19) (1900)
Autor Adolf Heyduk