Když léta dechem zbují kvítí...

Adolf Heyduk

Když léta dechem zbují kvítí(J4f) a ze stébel se vztýčí klas(J4m) chtěj nechtěj musím z domu jíti(J4f) bych na ty divy patřil zas(J4m) vše pojednou mě jaksi ruší(J4f) jsem všude nepokoje pln(J4m) až srdcem zapadnu i duší(J4f) do klasů rozšumělých vln(J4m) Tam na pahrbek vonné doušky(J4f) svou těžkou hlavu položím(J4m) a skrze modré vzduchu roušky(J4f) zřím zášer hor i města dým(J4m) a myslím s rozechvělou duší(J4f) na žití ruch a kvap a hon(J4m) až srdce v hrudi náhle buší(J4f) a zní jak o letnicích zvon(J4m) I zřím jak skřivan píseň nese(J4f) a květ svou vůni do oblak(J4m) jak švarně srn si vede v lese(J4f) a racek v hejnech slétá z mlak(J4m) a slyším zpívat rákosníky(J4f) a štěhot drobných koroptvic(J4m) a bělásky zřím lítat z viky(J4f) a šedé vrabce do pšenic(J4m) A zřím jak bzučí nad mou hlavou(J4f) roj zlatě opásaných včel(J4m) jež sladkou táhnou za potravou(J4f) kraj louky svěží na jetel(J4m) ten rosou vlažen stále pučí(J4f) a na paličkách rudne květ(J4m) v němž mladá křepelka se učí(J4f) svůj úkol z počtů pětkrát pět(J4m) A zřím jak klučík roztrhaný(J4f) svou bosou nohu boří v prsť(J4m) a na vše ohlédnuv se strany(J4f) rve z jeteliny plnou hrsť(J4m) to pro miláčka trhá věru(J4f) a ruče strká do kapes(J4m) vše králík smlsne při večeru(J4f) on sám však hladov lehne dnes(J4m) Tak třeba do večera bývá(J4f) až pln je zrak a cit a sluch(J4m) a když den kloní se a stmívá(J4f) tu píseň v hruď mi klade Bůh(J4m) ach rád vás mám vy luhy lada(J4f) a teskním li hned bývám zdráv(J4m) když v slunci do duše mi padá(J4f) zpěv skřivánkův a vůně trav(J4m)

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

644. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Adolf Heyduk)
  2. Vzpomínky. (Adolf Heyduk)
  3. None (Adolf Heyduk)
  4. None (Adolf Heyduk)
  5. LETNÍ DEN POTULNÉHO PĚVCE. (Karel Dostál-Lutinov)
  6. Po půl věku. (Adolf Heyduk)
  7. Duma u ptačí klece. (Adolf Heyduk)
  8. Za neděle. (Adolf Heyduk)
  9. BĚLA (Adolf Heyduk)
  10. XXIV. Jak mile zima nastane, (Vincenc Furch)