Vše zvadlo.

Adolf Heyduk

Vše zvadlo.
Zvadly, spadly všecky květy, zvadlo, spadlo všecko listí, na rubáš už zemi choré Jeseň nit se jala přísti jemnou a hebkou. Od severu dujný vítr zmítá její vlákna sterá, utkává je v závoj šedý, prostírá jej za večera jemně a hebce. Zahaluje hory, lesy, vše, co v cestě stihne právě, jak ta jeseň živobytí zdroj myšlenek v lidské hlavě – jemných a hebkých. 121

Kniha V polích (in Spisy Adolfa Heyduka, svazek 19) (1900)
Autor Adolf Heyduk