Zvon.

Adolf Heyduk

V lesa místech osamělých(T4f) snívám zas a zas(T3m) co je vesmír co je slunce(T4f) a co člověk as(T3m) Nevím nic leč vždy mi řekne(T4f) něco na pokon(T3m) vesmír zvonem slunce srdcem(T4f) člověk zvonu tón(T3m) Mohu za to já jak zvučím(T4f) Zvonař li či kov(T3m) Kdo mě pozná z hrstky zvuků(T4f) z hrstky zpěvných slov(T3m) Nezvučel jsem z vlastní vůle(T4f) co jsem chtěl a ždál(T3m) z vůle toho jen kdo zvon ten(T4f) v život rozhoupal(T3m)

Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky

Počet slok:	2
Celkem veršů:	16
Trochej:	16 (100 %)