Za procházky listopadové.

Adolf Heyduk

Listopad Bledne luny srp, park ve tmy roušku se skrývá, vodotrysk v šeru snivých vrb tesklivou dumu si zpívá. Smutno je kolem; z vlhkých řas slza mi do líce vtáhla, den ztratil slunce, já pak jas, jejž pila duše má sprahlá. Svitne čas nový, s úsměvem do parku jaro se vrátí, zda as tou cestou, teď jíž jdem, s vámi já budu se bráti? Věru bych toho neželel pro mír jen duše své vlastní, vzdech můj bych splněný mít chtěl, po mně že budete šťastni.

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

221. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Karel Babánek)
  2. NÁVRAT DOMŮ. (Emanuel z Čenkova)
  3. TICHÉ SLOKY. (Adolf Bohuslav Dostal)
  4. XXII. Je letní večer, (Adolf Heyduk)
  5. 27. Ticho po pěšinách, (Josef Kuchař)
  6. PÍSEŇ SMÍŘLIVOSTI. (Karel Červinka)
  7. ADVESPERASCIT. (Adolf Bohuslav Dostal)
  8. TULÁCI. (Karel Červinka)
  9. PSÁNO IN MARGINE (Adolf Bohuslav Dostal)
  10. NA OPUŠTĚNÉ CESTĚ. (Karel Babánek)