Příšery.

Adolf Heyduk

Příšery.
Dvě příšery se sešly v pralese, zlolajný vichr potkal meluzinu. „Pojď,” děl, „já touhou po tobě juž hynu, mé rámě v lásky vír tě ponese.” „Však k tanci, viz, zde místa není dost!” „O to je hej, já z lásky tobě v těchu tlum sosen vyrvu silou svého dechu, by místa měla naše chvátavost!” A vykonal. Hle, přes kmen padl kmen! Už vichr meluzině boky stiská, ta v divé vášně rozkoši si výská a zvěř i ptactvo plaší z lesa ven! 88