Návrat vesny.

Adolf Heyduk

Návrat vesny.
Paprslek pozdní v poupěti se skryl, to byla moje láska v srdci tvém, svit zářil na tvém čele jásavém, to moje rozbouřený soumrak ryl. Tvá ruka chvěla se jak v jaře květ, má jako větev, než ji bouře láme, tvůj touhou rud’, můj žalem bledl ret, leč celou duší rádi se přec máme. Mně vesna vrátila se v žití luh a stolistkou mi ovinula skráň, v květ pestrý oděla se ňader pláň, a rosou požehnal jí písní bůh, zas bujně kvete čela mého týn, snů mladých vůně zázračná mne léčí, a těžkou hlavu v tvůj když skloním klín, i v bouři života jsem ve bezpečí. 38

Kniha V zátiší (1883)
Autor Adolf Heyduk