Úpis.

Adolf Heyduk

Ó, Lilo, Bůh nám poslal tebe jak zlatoskvoucí úpis nebe, jenž v síňku nám byl svát; v mém srdci podivně to hárá, že náhle jako růže stará vyhání do poupat. Těch poupat na sta z ňader roste, toť jsou ty písně moje prosté, mé drahé dítě, věř, a sotva jedné urvu spěchem, stem nových hned tvých retů dechem se obaluje keř.

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

340. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Unylá. (Adolf Heyduk)
  2. XXV. Růže už kvetou a snětí (Adolf Heyduk)
  3. EPILOG. (Antonín Klášterský)
  4. Průvodkyně. (Adolf Heyduk)
  5. Národní písni! (Jaroslav Tichý)
  6. SLOKY. (František Kvapil)
  7. ZDROJE PÍSNÍ MÝCH... (Josef Kalus)
  8. LXIX. Úsměvné slunce (Adolf Heyduk)
  9. Starostlivá Vesna. (Adolf Heyduk)
  10. Já nechci lauru, já chci růže. (Adolf Heyduk)