Jeronym na hranici.

Adolf Heyduk

Jeronym na hranici.
Černým smoudem rýnský zahalen je kraj, do hranice s katem biřic bedliv dýmá, vůkol kněz i žoldák, žebrák, pán i láj’ žádostivi smrti mistra Jeronyma. Na hranici mistr k nebi zvedá zrak: „Jasnotu skrz smoudy vidím v nebes báni, ale dole, běda! temnot hrozný drak dál příšerná křídla plouží bez ustání. Mru kacířův smrtí, a přec Bůh mi již v jasné slunce mění jiskru ohně mnohou, dole však ta lidských mravenčíků říš tratí se a zniká v kouři u mých nohou. Snad že proto k sobě Hospodin mě zved’, bych – nechť dým a oheň oči moje kalí – smířen před svou smrtí spatřil naposled, jak mu svět i člověk v činech svých jsou malí.“ 72

Kniha V zášeru minulosti (in Spisy Adolfa Heyduka, svazek 18) (1900)
Autor Adolf Heyduk