První list denníku.

Adolf Heyduk

První list denníku.
Žeh rozkoše a žalu vření v té knize list je veškeren, zdob radosti, zlob utrpení to úryvkový denník jen; jen jas a křik a slunné vise; co plano bylo, není v knize, to všednosti je dáno v plen. Čím rozkvetlo kdys mladé žití, čím duše vzňala se, vzplál vzdech: blesk štěstí, vášně vlnobití, vše ukryto je v blanách těch; z nich záhy dozvíte se sami, že krev se mísí se slzami na zvadlých květů lupenech. 5 Vše zniká u věčnosti klínu: zpěv ptáka, vonný růže nach, jen lidské duše v říši stínu se potkávají na cestách a poznávají v udivení, že ani Bohu hříchem není, čím vzlét’ a klesl lidský duch! – 6

Kniha Z deníku toulavého zpěváka (in Spisy Adolfa Heyduka, svazek 36) (1904)
Autor Adolf Heyduk