Roven králům.

Adolf Heyduk

Roven králům.
Mlhy rostou, vůkol vše se nudí; v bílém čepci, v nedbalkách až k hrudi bába příroda se klade spat; o čem se jí bude asi zdát? Mám-liž asi stařičké té paní žárem duše klidné rušit spaní, mrazu ohnivý a jarý sok? K jihu nes mě toulavý můj krok! Zahynu-li, nevím, nedbám věru, přec však toužím spatřit, jak se v šeru v bílém čepci, v nedbalkách až k hrudi omlazená bába ze sna budí. Jak se znova její ňadra vlní, tvář jí kvete, zrak se vlahou plní, jak mě volá v čarokruh svých krás; mládnu též, jsem králům roven zas! 11

Kniha Z deníku toulavého zpěváka (in Spisy Adolfa Heyduka, svazek 36) (1904)
Autor Adolf Heyduk