Poslání.

Adolf Heyduk

Vždy svírán lokty ústrkův a lokty vlastní duše luzy, jít nebojím se na věčnost, v říš neznámou, v kraj tmy a hrůzy. Vždyť někdo tam, kdo pánem mým, jenž do života hnal mne chladu, buď k výstraze bych jiným byl, buď nerozhodným ku příkladu. Své poslání jsem vykonal – snad mrav ten za hrobem též platí, že sluhu svého dobrý pán, když domů přijde, nezatratí.

Patří do shluku

chyba, těžkost, nepravost, kryst, moudrý, bližní, užívat, činit, ctnost, příklad

272. báseň z celkových 1007

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PRŮPOVĚDI NA DŮM (Adolf Heyduk)
  2. 377. Zahořekol sem se snad tisíckráte, (Jan Kollár)
  3. Bez důvodů jsi mně ukřivdila, (Jaroslav Vrchlický)
  4. LXI. Už ti s lkáním, děvo, píši, (Josef Uhlíř)
  5. Mí služebníci, ti mně nevěří, (Viktor Dyk)
  6. Kdožby mohl ve způsobu jiném (František Sušil)
  7. BOLUMÍŘE. (Josef Václav Frič)
  8. Hospodář a zloděj. (Václav Svatopluk Štulc)
  9. MY A VY! (Xaver Dvořák)
  10. Za pokoj ve skonání. (Augustin Eugen Mužík)