Chci hledat zapomenutí.
(Průvodem.)
Dál, dále v jiný žití ruch
a v jiné světa kraje!
Zde straší mě ten nebes pruh,
zde žal jen v oku taje;
hle, řeka pláče, truchlí les,
vrch strne, niva smutí –
vše příšerno, kam duch se nes’...
Chci hledat zapomenutí!
Luh zchudl, bez setí je lán,
vše truchlí, každé zvláště:
důl, bystřinou dřív lemován,
vrch bez slunného pláště;
list stromů v dálku rozmeten
u vírném větru vzdmutí –
jak smutno! – V dálku, ven, ach ven!
Chci hledat zapomenutí.
7
Má hruď dřív byla jako svět
a duše má vždy mladá,
teď bolestí v ní pučí květ,
jenž nikdy neopadá;
jak supi rvou mne hněv a žal,
ti nájezdníci krutí,
jich chabou hříčkou jsem se stal...
Chci hledat zapomenutí!
Ten hřbitůvek, ten kostelík –
ó zavřete se zory! –
ten růvek u zdi – ach, kde lík
pro věčné žití spory?
Mřít nezdolný mně káže bol,
žít povinnost mě nutí;
mé srdce bez květu je stvol...
Chci hledat zapomenutí.
8