Potápěči.

Adolf Heyduk

Loď pozvolna se v přístav houpe, mrak racků na rahna jí letí, a ve vlnách se čile koupe tlum černě kudrnatých dětí. Ty drobné penízky si loví, jež cestující metnou s lodě, a s čipernými žertu slovy se noří pro ně v modré vodě. Kdo šťastnější, v dík hlavou kývá; v tom jiný dar už do vln klesá, než druh jej lap’, už druh jej skrývá a rukama si vesel plesá. – Tu na hru hledím v zadumání; jsemť také nořec v snění moři, a z jeho hloubky lovím maní, co zlatým penízkem v něm hoří. Má píseň jest, již s citu leskem vzruch myšlenek mi vrhá k míru, ať vichru vytím, hromu třeskem bouř žití rve mě v propast víru. Nic nedbám, pokud dosti síly mi k plavbě věk a doba skytá; než pout má ke konci se schýlí, má duše penízky své chytá.

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

217. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NA LODI (Josef Svatopluk Machar)
  2. Ticho. (Adolf Heyduk)
  3. V přístavě. (Josef Kalus)
  4. UTOPENCI. (František Kvapil)
  5. DVA RYBÁŘI. (Pavla Maternová)
  6. Před bouří. (Emanuel Miřiovský)
  7. DUMA NA BŘEHU MOŘE. (Emanuel Čenkov)
  8. BOUŘE. (Svatopluk Čech)
  9. ZA ROVNÍKEM. (Antonín Klášterský)
  10. Démon zpěvu. (Augustin Eugen Mužík)