Rýč a pluh.

Adolf Heyduk

V lese zjevu ponurého(T4f) stojí v troskách starý hrad(T4m) vesničané ze zdí jeho(T4f) vystavěli domků řad(T4m) Komu patřil dřív Kdož vědí(T4f) smutně trosky kolem hledí(T4f) na luhy a do zahrad(T4m) Jenom někdy časně s jara(T4f) když se ztrácí sněhy s hor(T4m) s říčky led a s luhu pára(T4f) chodívá sem dětský sbor(T4m) pak zde věru milo dleti(T4f) vesele se točí děti(T4f) hned tu smích a hned tu spor(T4m) Taký hod zde ondy měli(T4f) s malou družkou malý hoch(T4m) domek hračku stavět chtěli(T4f) u zdi starý kde kvet hloh(T4m) drobné robili si cihly(T4f) náhle v zemi něco stihly(T4f) Vyhrabem to pravil hoch(T4m) Hrabali a v konec díla(T4f) divnou vyhrabali věc(T4m) zbroj jakous ač těžká byla(T4f) domů donesli ji přec(T4m) potěšil se otec z kovu(T4f) Bude pluhu na obnovu(T4f) zbroj již nosil praotec(T4m) Zanes ocel ke kováři(T4f) děti od časů pak těch(T4m) s veselejší povždy tváří(T4f) vídaly se v starých zdech(T4m) až zde kdysi v jara sklonu(T4f) našly srdcí zlatou sponu(T4f) a květ štěstí na ústech(T4m) Na kovárně rudne výheň(T4f) zrovna jako krev(T3m) jiskry srší v kladiv spády(T4f) veselý zní zpěv(T3m) Zvoň má stará kovadlino(T4f) kuj perlíku můj(T3m) a ty planá okovino(T4f) ruče odskakuj(T3m) Z nalezené panské zbroje(T4f) pomáhej mi Bůh(T3m) radlice buď naložena(T4f) na sousedův pluh(T3m) chutě kladivo i měchy(T4f) ohni tuž se již(T3m) ruče hbitě bušit budu(T4f) ohni přikaliž(T3m) Rýč i kroják zocelíme(T4f) obnovíme plaz(T3m) aby půdu rodné země(T4f) ukypřily zas(T3m) a přijdou li nepřátelé(T4f) statky brát i řeč(T3m) z rýčů píky urobíme(T4f) z radlic meče v seč(T3m) Vzdychala si stýskala si(T4f) v lese při obrázku(T3f) Zachovej nám milý Bože(T4f) mladou naši lásku(T3f) mladou lásku mladé blaho(T4f) mladé naše štěstí(T3f) zkvetloť že ho srdce moje(T4f) může sotva nésti(T3f) Nerozluč nás nevzdaluj nás(T4f) svatá matko Boží(T3f) denně Ti mé ruce k sloupu(T4f) květný vínek složí(T3f) z podlísek a ze sasanek(T4f) z plamínku a vřesu(T3f) ty až zvadnou mák a hvozdík(T4f) z polí Tobě snesu(T3f) Nerozluč nás svatá máti(T4f) ale spoutej úže(T3f) aby naše srdce kvetla(T4f) jako kvetou růže(T3f) by nám láska navždy byla(T4f) žití zlatým klíčem(T3f) Dejž to Pán Bůh doložily(T4f) na poli pluh s rýčem(T3f) V krčmě muži pohromadě sedí(T5f) strýce Čejku přemluviti hledí(T5f) aby skončila se jednou váda(T5f) Dej Andulce Tomše máť ho ráda(T5f) neztrpčuj jí život máte dost(T5m) hoch je pilný pracovitý hodný(T5f) třebas by mu scházel domek rodný(T5f) nad statek je lepší poctivost(T5m) Ovšem ovšem vážně Čejka vece(T5f) ale peněz potřeba je přece(T5f) o dceru se věru bojím svoji(T5f) také pilným nouze léčky strojí(T5f) Nechci já by stihl ji kdy žal(T5m) proto Hm vždyť Tomáškova ruka(T5f) zažene jej přes humna i luka(T5f) dej mu ji Tys také chudou vzal(T5m) To je pravda A pak kmotře znáš li(T5f) bohatneš co rýč a pluh ti našly(T5f) jimiž Tomeš vzdělává tvé lány(T5f) pohleď jen jsou jako malovány(T5f) Jí i jemu děkovat to máš(T5m) dřív tvá pole byla samé pýří(T5f) nyní z něho klasy k nebi míří(T5f) po půl stébla sám to říkáváš(T5m) Dej mu ji sic do nemoci padne(T5f) cos jim odřek tím víc děvče vadne(T5f) při práci si stále k srdci sáhá(T5f) a jít na přástky se také zdráhá(T5f) ondy právě když jsi mýtil les(T5m) viděl jsem ji plakat při obrázku(T5f) že ti umře Znám já takou lásku(T5f) pak si to sám kmotře k Bohu nes(T5m) Či ji chceš dát tomu Martincovu(T5f) jenž měl zámek studně při okovu(T5f) by mu soused nevážil z ní vody(T5f) U toho by měla pěkné hody(T5f) To bych ji radš umřít viděl spíš(T5m) Tomšovi jí dej ten vždy a všady(T5f) bude mít tvé dítě nad poklady(T5f) šťastni spolu budou uvidíš(T5m) Ovšem Ne li usmrtíš své dítě(T5f) neotálej déle jednej hbitě(T5f) sice budeš litovat i s ženou(T5f) či nechceš mít vnoučků na kolenou(T5f) a být šťastným štěstím dětí svých(T5m) Inu inu Nu tak svol jen směle(T5f) na faře to zjednej do neděle(T5f) Až jak žena pak se Čejka zdvih(T5m) Ten kdo váhá přemluven je záhy(T5f) Ano řekla žena plny vláhy(T5f) byly oči sedlákovy druže(T5f) Anička se rděla jako růže(T5f) k Tomáškovi na humna šla ven(T5m) Pospěš Tomku Konec všemu boji(T5f) naši povolili budem svoji(T5f) Bože jaký krásný je dnes den(T5m) Kam pak as pantáta s paňmámou kráčí(D4a) že cesta úvozem sotva jim stačí(D4a) Na konec vesnice fara kde stojí(D4a) oběma myšlenky v hlavě se rojí(D4a) Pantáta bafá si paňmáma vzdychá(D4a) u fary pojednou oba jsou zticha(D4a) on fajfku v předsíni vyklepal kradí(D4a) ona pak záhyby zástěry hladí(D4a) Vkročili do síně u dveří stáli(D4a) Pan farář tázal se co by si přáli(D4a) Řekli mu Aničku račte ji znáti(D4a) sirotku Tomšovi hodláme dáti(D4a) Usmál se panáček No ať se zdaří(D4a) chválím to hodni jsou a vy juž staří(D4a) polovic starostí s beder vám zvednou(D4a) mám vám je ohlásit za třikrát jednou(D4a) To bude nejlépe má li to býti(D4a) aby hned v provodu mohli se vzíti(D4a) Pánbůh jim požehnej s nebeské říše(D4a) Amen a pan farář do knihy píše(D4a) Od fary ke statku hon jest jen krátký(D4a) vstříc běží Anička dvorními vrátky(D4a) směje se poptává doptává znovu(D4a) co říkal pan farář od slova k slovu(D4a) Schválil to vepsal to víš jak to chodí(D4a) v neděli po ranní oba vás shodí(D4a) Pánbůh Vám požehnej mé zlaté děti(D4a) Anička s Tomášem v náruč si letí(D4a) Pan učitel při oddavkách(T4f) hraje na varhany(T3f) do kostela pospíchají(T4f) mládenci i panny(T3f) plno šeptu v malém chrámě(T4f) venku plno řečí(T3f) už Anička s Tomšem šťastni(T4f) před oltářem klečí(T3f) Jejich srdce jejich duše(T4f) v jeden květ se svily(T3f) kéž by jako dnes v tom chrámku(T4f) všude šťastni byli(T3f) aby žalu nepoznali(T4f) v živobytí tuhém(T3f) Dejž to Bůh té doby řekly(T4f) pod kolnou rýč s pluhem(T3f) V Martincově statku valem(T4f) padá poval za povalem(T4f) došky trhá času spár(T4m) skot se ztrácí drůbež plaší(T4f) straší tam ba věru straší(T4f) svár(T1m) Ovce stále něco dáví(T4f) krev jim dojí zhublé krávy(T4f) stodolu jim zničil žár(T4m) dcerky jejich ač jsou maly(T4f) do pačesných suknic halí(T4f) svár(T1m) Otec skrblil do únavy(T4f) syn má věřitelů davy(T4f) místo koní volků pár(T4m) vše co zanechali staří(T4f) čím dál víc a více maří(T4f) svár(T1m) Na řebřinách není hole(T4f) schází voj i cevy v kole(T4f) pluh a brany pouhý škvár(T4m) sad je samé krtčí hrby(T4f) šindel na chlév dávat skrbí(T4f) svár(T1m) Martinec už k správě není(T4f) žena je jak umučení(T4f) jakoby ji zvednul s mar(T4m) Kdo ubohou zbaví sloty(T4f) Oba žene do žebroty(T4f) svár(T1m) A tak všecko všudy hyne(T4f) půl roku než ještě mine(T4f) nezbude ni z došku cár(T4m) z boháče je bídák chudý(T4f) zahubil tam všecko všudy(T4f) svár(T1m) Pusto smutno vnitř i venku(T4f) Tomšův tchán však na vejměnku(T4f) hoví si a sto let stár(T4m) učí vnoučka Dítě hodné(T4f) běda žihadlo kam vbodne(T4f) svár(T1m) Za večera s horských strání(T4f) do nížin se hnala bouř(T4m) bylo dávno po klekání(T4f) haslo veských krbů plání(T4f) k zemi niž se snášel kouř(T4m) Od severu hnal se příval(T4f) za ním hromů temný ruch(T4m) v statku lid už odpočíval(T4f) pod kolnou kde vůz vždy býval(T4f) s rýčem jal se mluvit pluh(T4m) Viď děl rýč můj brachu milý(T4f) stáváme zde drahně chvil(T4m) roboty nás uhladily(T4f) když jsme otcův půdu ryly(T4f) Víš li pak čím já dřív byl(T4m) Kopím jsem byl dozajista(T4f) statná třímala mne páž(T4m) v boji jsem se nehnul s místa(T4f) na Škaredém pánů tři sta(T4f) když pobila selská stráž(T4m) Na Vítkově blíže Prahy(T4f) velký měl jsem hodokvas(T4m) Nepřátelé ztekli svahy(T4f) leč my padli na ty vrahy(T4f) tak že prchli s hanbou zas(T4m) Na lipanském smrtném loži(T4f) tenkrát byl jsem ostrý hrot(T4m) v pravo v levo blesky boží(T4f) bodal v plát jsem z kovu z koží(T4f) pana Bořka zrádných rot(T4m) A južjuž jsme vítězili(T4f) zlý však obrat přišel přec(T4m) zatrať Bůh tu děsnou chvíli(T4f) voj potrojný v jeden slili(T4f) Bořek Chval a Krchlebec(T4m) Padli jsme pro boj těch časů(T4f) není bratře dosti slov(T4m) podlehli jsme V bědnou chvíli(T4f) naši chasu utratili(T4f) a nás v starý vrhli kov(T4m) Nyní bídně ležím stranou(T4f) neryju li napořád(T4m) půdu tebou nezoranou(T4f) a čím tys byl Co ti hanou(T4f) pýchou mi jsem pluhem rád(T4m) Též o sobě něco povím(T4f) Zlou jsem práci konal kdys(T4m) teď si aspoň v zimě hovím(T4f) byl jsem plátem ocelovým(T4f) do kterého bušil tys(T4m) Teď mě na pluh upravili(T4f) abych kypřil veský lán(T4m) kdo nás našli šťastni byli(T4f) Vidíš rýči druhu milý(T4f) nám i jim teď mír je dán(T4m) Ty již s námi zápolili(T4f) v boji dávno skryl už rov(T4m) a kdo po nich ještě zbyli(T4f) do té vsi se utulili(T4f) pod doškový chaty krov(T4m) Hospodář náš z té je sněti(T4f) jíž byl zbraní cep a kýr(T4m) hospodyně časy letí(T4f) po přeslici snítka z dětí(T4f) jež zanechal bohatýr(T4m) Hle jak divně zahrává si(T4f) s lidmi nevyzpytný los(T4m) pramáť perly pletla v kštici(T4f) vnučka pansky jemných lící(T4f) nosí šátek na pokos(T4m) Praděd kopím hnětl dlaně(T4f) otkou vnuk tak běží svět(T4m) onen v šišák skrýval skráně(T4f) ten vydrovkou lebku chráně(T4f) vnoučkům v kytku váže květ(T4m) Líp o rodnou dbají zemi(T4f) nežli otcův svár a hněv(T4m) a my též vždyť ručejemi(T4f) co jich bylo v Čechách všemi(T4f) tekla pouze rodná krev(T4m) Zloba li však bude v blízku(T4f) hospodář náš v pravý čas(T4m) aby chránil svoji vísku(T4f) mne i tebe na ohnisku(T4f) v prvý tvar dá překout zas(T4m) Dobrou noc v rozhovoru(T4f) ztichli oba rýč i pluh(T4m) Vůkol vše jak po vymření(T4f) Ach bratrských vášní vření(T4f) a zlých bojů chraň nás Bůh(T4m)

Patří do shluku

kovadlina, perlík, kovář, kladivo, kovárna, železo, bušit, kovat, výheň, měch

71. báseň z celkových 282

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Svatopluk Čech)
  2. KOVÁŘ A SMRT (Jaroslav Vrchlický)
  3. DOMA. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Starý svědek. (Karel Alois Vinařický)
  5. Z kraje bídy. (František Cajthaml-Liberté)
  6. Mé péro. (Sigismund Bouška)
  7. II. Vše rozmetáno v prach a rozvaliny, (Josef Václav Sládek)
  8. Ohnivý dům. (Adolf Heyduk)
  9. ZAS JEDNOU SVOJI. (Josef Václav Sládek)
  10. KOVÁŘSKÁ. (Václav Jaromír Picek)