Duben.

Adolf Heyduk

Odletěla horda větrů nájezdníků, po březnovém sněhu květů čeká lán; po žabce sáh' štěpař, po vosku a lýku, a juž v půdě stojí stromek zočkován; výhonky jsou svěží; jen až vláha skane, rozloží se štípek... Kéž se štěpem stane, pod kterým by všecko pělo otců řečí písně, jejichž krásou děd byl odchován! Pod jehož by krovem otec s jarým synem přiklepával kosu, přitužoval cep, nejen ke žni, také na hon za zlosynem, který jazyk bere, vědomí i chléb; kéž by z toho kmene rozložitých snětí pluh i topor zdárné urobily děti, nežli opojeny sladkým lásky vínem ruku v ruce vyjdou v žití dálnou step!

Patří do shluku

motýl, mech, buk, vřes, haluz, hloh, lesní, bříza, jahoda, olše

289. báseň z celkových 726

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Z podzimních toulek. (Alois Škampa)
  2. MAKOVIŠTĚ. (Antonín Klášterský)
  3. Na křídlech větrů. (Jaroslav Vrchlický)
  4. JABLOŇOVÝ KVĚT. (Jaroslav Vrchlický)
  5. V. Spějí luhem poutníci (Jaroslav Vrchlický)
  6. DOLOROSA (Jaroslav Vrchlický)
  7. JARNÍ MADRIGAL. (Jaroslav Vrchlický)
  8. JARNÍ MOTIVY. (Herma Pilbauerová)
  9. IRMA. (Otakar Georgius Paroubek)
  10. MÍSTO PROLOGU. (Jaroslav Vrchlický)