Duben.

Adolf Heyduk

Duben.
Odletěla horda větrů nájezdníků, po březnovém sněhu květů čeká lán; po žabce sáh' štěpař, po vosku a lýku, a juž v půdě stojí stromek zočkován; výhonky jsou svěží; jen až vláha skane, rozloží se štípek... Kéž se štěpem stane, pod kterým by všecko pělo otců řečí písně, jejichž krásou děd byl odchován! Pod jehož by krovem otec s jarým synem přiklepával kosu, přitužoval cep, nejen ke žni, také na hon za zlosynem, který jazyk bere, vědomí i chléb; kéž by z toho kmene rozložitých snětí pluh i topor zdárné urobily děti, nežli opojeny sladkým lásky vínem ruku v ruce vyjdou v žití dálnou step! 114
Básně v knize Z rodných hor (in Spisy Adolfa Heyduka, svazek 24):
  1. Drobné děje.
  2. Matka.
  3. Ptáčník.
  4. Fialky.
  5. Dědečkův kanárek.
  6. Krajánek.
  7. Něco za něco.
  8. Cestou.
  9. Na rozcestí.
  10. Zrození písně národní.
  11. Za neděle.
  12. Bukvicová bába.
  13. Rudé listí.
  14. Očekávání.
  15. Vánoční list.
  16. Na plesu.
  17. Bezdětek.
  18. Modlitba.
  19. U roháče.
  20. Za paliče.
  21. Vánoční idylla.
  22. Rýč a pluh.
  23. Třpyt na polích.
  24. O pouti.
  25. Zapadnuto.
  26. Švarná vdova.
  27. Pod deštníkem.
  28. Námluvy.
  29. Loučení.
  30. Snílek.
  31. Bez otázky.
  32. Po letech.
  33. Pohřeb.
  34. Samé růže.
  35. Jaro v hrobě.
  36. Samovrah.
  37. Leden.
  38. Únor.
  39. Březen.
  40. Duben.
  41. Květen.
  42. Červen.
  43. Červenec.
  44. Srpen.
  45. Září.
  46. Říjen.
  47. Listopad.
  48. Prosinec.