Dědečkův kanárek.

Adolf Heyduk

Dědečkův kanárek.
Klidně rozloučil se s květů prostým žitím... Ustrnulí vnuci, dbalá rakve stráž, přizdobili kmeta obrázky a kvítím; „S Pánembohem dobrý, drahý děde náš!“ Přátelé a známí přišli z ručí píle, aby potěšili; každý něco řek', ale nejžalostněj truchlivé té chvíle volal, pískal v kleci dědův kanárek. Hudba zaznívala do pláče a vzlyku, kněz odříkal temně hrstku zbožných vět, ministrant se těšil z nových dvacetníků... domů vraceli se jako v jiný svět. Smutno ve světnici, od samého pláče: k těžkým slzám nutí každá známá věc, na dědovo všichni zapomněli ptáče, hledali ho ráno – prázdna byla klec. 20 Návštěvou šli k hrobu. Agáty jej stíní, na větvici ptáček, jenž byl uletěl, zpíval jako dříve v dědečkově síni, když ho z rána dlouho krmit nepřišel. Marně chytali ho, plach byl víc a více, smutně poskakoval; náhle křídla spjav vzlétl, snad že spěchal nazpět do světnice – druhý den však tuh byl u dědových hlav. 21
Básně v knize Z rodných hor (in Spisy Adolfa Heyduka, svazek 24):
  1. Drobné děje.
  2. Matka.
  3. Ptáčník.
  4. Fialky.
  5. Dědečkův kanárek.
  6. Krajánek.
  7. Něco za něco.
  8. Cestou.
  9. Na rozcestí.
  10. Zrození písně národní.
  11. Za neděle.
  12. Bukvicová bába.
  13. Rudé listí.
  14. Očekávání.
  15. Vánoční list.
  16. Na plesu.
  17. Bezdětek.
  18. Modlitba.
  19. U roháče.
  20. Za paliče.
  21. Vánoční idylla.
  22. Rýč a pluh.
  23. Třpyt na polích.
  24. O pouti.
  25. Zapadnuto.
  26. Švarná vdova.
  27. Pod deštníkem.
  28. Námluvy.
  29. Loučení.
  30. Snílek.
  31. Bez otázky.
  32. Po letech.
  33. Pohřeb.
  34. Samé růže.
  35. Jaro v hrobě.
  36. Samovrah.
  37. Leden.
  38. Únor.
  39. Březen.
  40. Duben.
  41. Květen.
  42. Červen.
  43. Červenec.
  44. Srpen.
  45. Září.
  46. Říjen.
  47. Listopad.
  48. Prosinec.