Květen.

Adolf Heyduk

Květen.
Kvítí, všude kvítí: na nivě i keři, květy pod nohama, květy nad hlavou! Ach, v tom milém čase rádo děvče věří, řekne-li hoch: „Tvým jsem, jenom ty buď mou!“ Sám pak sotva tušíš, co se s tebou děje: lesy, hory, doly – vše se kolem směje; těžké ondy srdce vzlétá jako peří... kdož by neznal máje chvíli tajemnou? Natrhejte blýštků, sasanek i lechy, k proutku vonné střemchy proutek dá též hloh, to uvito v kytku léčí ňader vzdechy, s ní-li v ruce k srdci děvče vine hoch. Jaro! Kéž, ó Bože, v duši jas i v líci, vijem kytky činů vlasti krasavici, kéž přivinem k srdci naše drahé Čechy, a kéž není v světě, kdo by bránit moh'! 115
Básně v knize Z rodných hor (in Spisy Adolfa Heyduka, svazek 24):
  1. Drobné děje.
  2. Matka.
  3. Ptáčník.
  4. Fialky.
  5. Dědečkův kanárek.
  6. Krajánek.
  7. Něco za něco.
  8. Cestou.
  9. Na rozcestí.
  10. Zrození písně národní.
  11. Za neděle.
  12. Bukvicová bába.
  13. Rudé listí.
  14. Očekávání.
  15. Vánoční list.
  16. Na plesu.
  17. Bezdětek.
  18. Modlitba.
  19. U roháče.
  20. Za paliče.
  21. Vánoční idylla.
  22. Rýč a pluh.
  23. Třpyt na polích.
  24. O pouti.
  25. Zapadnuto.
  26. Švarná vdova.
  27. Pod deštníkem.
  28. Námluvy.
  29. Loučení.
  30. Snílek.
  31. Bez otázky.
  32. Po letech.
  33. Pohřeb.
  34. Samé růže.
  35. Jaro v hrobě.
  36. Samovrah.
  37. Leden.
  38. Únor.
  39. Březen.
  40. Duben.
  41. Květen.
  42. Červen.
  43. Červenec.
  44. Srpen.
  45. Září.
  46. Říjen.
  47. Listopad.
  48. Prosinec.