Za neděle.

Adolf Heyduk

Za neděle.
Pln starostí a myšlenek a žele kdys po polích jsem bloudil za neděle a s hlavou svislou šel jsem mezi klasy; znoj v krůpějích stál na skloněném čele, a mlžná slza tížila mi řasy. Stesk palčivý mi sevřel srdce choré. – Tu na louce blíž břízy bělokoré si hrálo děvčátko jak anděl smavý a měsíčky a žlutky z trávy sporé v hrst rovnalo; vlas plavý splýval s hlavy. I postál jsem... Jak miloučka a čista! „Viď, chodíš ráda na květy v ta místa?“ „Ba tuze ráda; tamhle je náš statek; my máme doma kříž a Pána Krista, a já mu kytku nosím každý svátek. 33 A za to maminka mě večer chová – a hlavu hladí ruka tatínkova, a...“ ustat musila; já ručím skokem ji zulíbal; mír v srdce vešel znova tím blaženého dítka slunným okem. 34
Básně v knize Z rodných hor (in Spisy Adolfa Heyduka, svazek 24):
  1. Drobné děje.
  2. Matka.
  3. Ptáčník.
  4. Fialky.
  5. Dědečkův kanárek.
  6. Krajánek.
  7. Něco za něco.
  8. Cestou.
  9. Na rozcestí.
  10. Zrození písně národní.
  11. Za neděle.
  12. Bukvicová bába.
  13. Rudé listí.
  14. Očekávání.
  15. Vánoční list.
  16. Na plesu.
  17. Bezdětek.
  18. Modlitba.
  19. U roháče.
  20. Za paliče.
  21. Vánoční idylla.
  22. Rýč a pluh.
  23. Třpyt na polích.
  24. O pouti.
  25. Zapadnuto.
  26. Švarná vdova.
  27. Pod deštníkem.
  28. Námluvy.
  29. Loučení.
  30. Snílek.
  31. Bez otázky.
  32. Po letech.
  33. Pohřeb.
  34. Samé růže.
  35. Jaro v hrobě.
  36. Samovrah.
  37. Leden.
  38. Únor.
  39. Březen.
  40. Duben.
  41. Květen.
  42. Červen.
  43. Červenec.
  44. Srpen.
  45. Září.
  46. Říjen.
  47. Listopad.
  48. Prosinec.