Září.

Adolf Heyduk

Září.
Na zvláčené pole zlaté zrní padá, mozolná je zvolna k zemi vrhá dlaň, jak by držet chtěla, čeho stále strádá, a rozsévač prosí: „Bože, setbu chraň! Kéž by vyklíčilo hojně z každé brázdy štěstí rodné zemi navždy, navždy, navždy; aby pyšnila se jako žena mladá, k drahému když dítku zlatou chýlí skráň. Kéž z každého zrna na sta klasů vstane a z každého klasu na tisíce zrn, kéž se každý bodlák bujnou révou stane, plodů plnou smokvou každý meze trn! Kéž na místě vzdechů zpěv zachvívá retem, kéž přizdobí navždy Bůh líbezným květem všechna česká líce, na něž slza kane, všechna česká srdce, všechen český drn! 119
Básně v knize Z rodných hor (in Spisy Adolfa Heyduka, svazek 24):
  1. Drobné děje.
  2. Matka.
  3. Ptáčník.
  4. Fialky.
  5. Dědečkův kanárek.
  6. Krajánek.
  7. Něco za něco.
  8. Cestou.
  9. Na rozcestí.
  10. Zrození písně národní.
  11. Za neděle.
  12. Bukvicová bába.
  13. Rudé listí.
  14. Očekávání.
  15. Vánoční list.
  16. Na plesu.
  17. Bezdětek.
  18. Modlitba.
  19. U roháče.
  20. Za paliče.
  21. Vánoční idylla.
  22. Rýč a pluh.
  23. Třpyt na polích.
  24. O pouti.
  25. Zapadnuto.
  26. Švarná vdova.
  27. Pod deštníkem.
  28. Námluvy.
  29. Loučení.
  30. Snílek.
  31. Bez otázky.
  32. Po letech.
  33. Pohřeb.
  34. Samé růže.
  35. Jaro v hrobě.
  36. Samovrah.
  37. Leden.
  38. Únor.
  39. Březen.
  40. Duben.
  41. Květen.
  42. Červen.
  43. Červenec.
  44. Srpen.
  45. Září.
  46. Říjen.
  47. Listopad.
  48. Prosinec.