Leden.

Adolf Heyduk

Leden.
K pokrytému stolu rodina si sedla, novým rokem nová naděj zdouvá hruď, dědu na rameno matka vnoučka zvedla; otec číši vznáší: „Zdráv mi, synku, buď! Však jsi štěstím naším v různých útrap sváru... Hoj, dědoušku, ruče, medu do poháru, tvého kmene snítka dobře-li se zvedla, k potěšení srdce pozoruj a suď!“ A děd bedliv zírá v líčka hošíkova, na sklenutou lebku, na jiskřící zor, na čelo jej líbá, pozoruje znova a pak šťasten vece: „Roztomilý tvor! Šťastný bude jonák, srdce mi to praví; vždyť kdo na ramena předků svých se staví, čas když velí, také pádné meče ková, aby zlobu zahnal z rodných niv a hor!“ 111
Básně v knize Z rodných hor (in Spisy Adolfa Heyduka, svazek 24):
  1. Drobné děje.
  2. Matka.
  3. Ptáčník.
  4. Fialky.
  5. Dědečkův kanárek.
  6. Krajánek.
  7. Něco za něco.
  8. Cestou.
  9. Na rozcestí.
  10. Zrození písně národní.
  11. Za neděle.
  12. Bukvicová bába.
  13. Rudé listí.
  14. Očekávání.
  15. Vánoční list.
  16. Na plesu.
  17. Bezdětek.
  18. Modlitba.
  19. U roháče.
  20. Za paliče.
  21. Vánoční idylla.
  22. Rýč a pluh.
  23. Třpyt na polích.
  24. O pouti.
  25. Zapadnuto.
  26. Švarná vdova.
  27. Pod deštníkem.
  28. Námluvy.
  29. Loučení.
  30. Snílek.
  31. Bez otázky.
  32. Po letech.
  33. Pohřeb.
  34. Samé růže.
  35. Jaro v hrobě.
  36. Samovrah.
  37. Leden.
  38. Únor.
  39. Březen.
  40. Duben.
  41. Květen.
  42. Červen.
  43. Červenec.
  44. Srpen.
  45. Září.
  46. Říjen.
  47. Listopad.
  48. Prosinec.