Pohřeb.

Adolf Heyduk

Pohřeb.
Sivé mlhy kryjí les, sivá mračna k nebi plovou, podél města lidu směs kráčí cestou úvozovou. Kráčí k hrobu s mrtvolou; v rakvi stará panna leží; slyš, s pohřební písní mdlou ze hřbitova vítr běží. Starý kněz ji pochoval, studentské s ním jaro žila; proč že on se knězem stal, proč že ona pannou zbyla? Jaký byl jich srdce spor, jaký žal a jaké trudy? Slunce spadlo za obzor, noc ukryla všecko všudy! – 102
Básně v knize Z rodných hor (in Spisy Adolfa Heyduka, svazek 24):
  1. Drobné děje.
  2. Matka.
  3. Ptáčník.
  4. Fialky.
  5. Dědečkův kanárek.
  6. Krajánek.
  7. Něco za něco.
  8. Cestou.
  9. Na rozcestí.
  10. Zrození písně národní.
  11. Za neděle.
  12. Bukvicová bába.
  13. Rudé listí.
  14. Očekávání.
  15. Vánoční list.
  16. Na plesu.
  17. Bezdětek.
  18. Modlitba.
  19. U roháče.
  20. Za paliče.
  21. Vánoční idylla.
  22. Rýč a pluh.
  23. Třpyt na polích.
  24. O pouti.
  25. Zapadnuto.
  26. Švarná vdova.
  27. Pod deštníkem.
  28. Námluvy.
  29. Loučení.
  30. Snílek.
  31. Bez otázky.
  32. Po letech.
  33. Pohřeb.
  34. Samé růže.
  35. Jaro v hrobě.
  36. Samovrah.
  37. Leden.
  38. Únor.
  39. Březen.
  40. Duben.
  41. Květen.
  42. Červen.
  43. Červenec.
  44. Srpen.
  45. Září.
  46. Říjen.
  47. Listopad.
  48. Prosinec.