Červen.

Adolf Heyduk

Červen.
Východ zrůžovatěl, na dolině svítá, kos zahvízdal v lese, skřivan věstí den, rosa na osinách svěžích trav se kmitá, s naklepanou kosou sekáč spěchá ven; seče, prozpěvuje, znova kosu klepe – děvčete zde nebýt, šlo by ještě lépe, jestiť jako broskev sladkou šťavou sytá, a když na ni hledí, zabírá se v sen. Nač že myslí asi? Na ty oči žárné, na ta kyprá ústa... a jak umí pět, na ty pilné ruce, na sebe, jak stárne, a jak samotnému smuten celý svět; řekne jí to, snad mu suchá žití zrosí – reky dá, než cizák v rodných nivách zkosí svatá lidská práva, blaho, písně švarné, jako on teď kosí vonný luhu květ. 116
Básně v knize Z rodných hor (in Spisy Adolfa Heyduka, svazek 24):
  1. Drobné děje.
  2. Matka.
  3. Ptáčník.
  4. Fialky.
  5. Dědečkův kanárek.
  6. Krajánek.
  7. Něco za něco.
  8. Cestou.
  9. Na rozcestí.
  10. Zrození písně národní.
  11. Za neděle.
  12. Bukvicová bába.
  13. Rudé listí.
  14. Očekávání.
  15. Vánoční list.
  16. Na plesu.
  17. Bezdětek.
  18. Modlitba.
  19. U roháče.
  20. Za paliče.
  21. Vánoční idylla.
  22. Rýč a pluh.
  23. Třpyt na polích.
  24. O pouti.
  25. Zapadnuto.
  26. Švarná vdova.
  27. Pod deštníkem.
  28. Námluvy.
  29. Loučení.
  30. Snílek.
  31. Bez otázky.
  32. Po letech.
  33. Pohřeb.
  34. Samé růže.
  35. Jaro v hrobě.
  36. Samovrah.
  37. Leden.
  38. Únor.
  39. Březen.
  40. Duben.
  41. Květen.
  42. Červen.
  43. Červenec.
  44. Srpen.
  45. Září.
  46. Říjen.
  47. Listopad.
  48. Prosinec.