Cestou.

Adolf Heyduk

Cestou.
Kraj horský z dálky v ústrety mi zíral a vábil k srdci mě; já uposlech', vždyť zelenou mi náruč otevíral a vánkem celotným mi ve tvář dech'. A mimo starou myslivnu mne vedl, štěp střechu kryl, a z domu nes' se ven smích veselý, leč já se neohledl a dál jsem kráčel zabrán v mládí sen... Touž cestou večer umdlen jsem se vracel; vše skropil déšť; keř, strom i kámen zvlh', štěp u myslivny s listů kapky ztrácel, a sad i dům byl ovit rouškou mlh. A z oken otevřených znělo štkání, jež občas vytím tlumil starý chrt. – Já zachvěl se a viděl v zadumání, jak z domu siná vycházela smrt. 27 Jen krátký den a všecko jiné kolem! Jak zběsile se život mimo hnal! Kde z jitra zvonky smíchu zněly polem, lkal za soumraku usedavý žal. – 28
Básně v knize Z rodných hor (in Spisy Adolfa Heyduka, svazek 24):
  1. Drobné děje.
  2. Matka.
  3. Ptáčník.
  4. Fialky.
  5. Dědečkův kanárek.
  6. Krajánek.
  7. Něco za něco.
  8. Cestou.
  9. Na rozcestí.
  10. Zrození písně národní.
  11. Za neděle.
  12. Bukvicová bába.
  13. Rudé listí.
  14. Očekávání.
  15. Vánoční list.
  16. Na plesu.
  17. Bezdětek.
  18. Modlitba.
  19. U roháče.
  20. Za paliče.
  21. Vánoční idylla.
  22. Rýč a pluh.
  23. Třpyt na polích.
  24. O pouti.
  25. Zapadnuto.
  26. Švarná vdova.
  27. Pod deštníkem.
  28. Námluvy.
  29. Loučení.
  30. Snílek.
  31. Bez otázky.
  32. Po letech.
  33. Pohřeb.
  34. Samé růže.
  35. Jaro v hrobě.
  36. Samovrah.
  37. Leden.
  38. Únor.
  39. Březen.
  40. Duben.
  41. Květen.
  42. Červen.
  43. Červenec.
  44. Srpen.
  45. Září.
  46. Říjen.
  47. Listopad.
  48. Prosinec.