Loučení.

Adolf Heyduk

Loučení.
Od jihu teplý vítr táh', s šohajem stála na drahách, žalně a smutně si vedla; líbal ji na rty, objal pas: „Loučení vstouplo mezi nás.“ „Běda, že kdy jsem tě zhlédla.“ „Nezoufej, mírni pláč a vzdech, najdem se zase po letech, Pán Bůh nás ochrání s nebe; aby mne nesmet' boje rej, památkou dárek skrovný dej, vždy jenž by připomněl tebe.“ „Vidíš tu snítku na hlohu, chceš ji? víc dáti nemohu, usýchá jako mé žití; bez listů, květů, bez poupat – nemám, co víc bych chtěla dát, vše vzal's, co mohl jsi vzíti. 94 Všecko, já nemám zhola nic, jen drobné perly zřítelnic, ta tam má radost a štěstí; trápí mne, straší předtucha: lapené ptáče bez ducha osud mě vypouští z pěstí.“ 95
Básně v knize Z rodných hor (in Spisy Adolfa Heyduka, svazek 24):
  1. Drobné děje.
  2. Matka.
  3. Ptáčník.
  4. Fialky.
  5. Dědečkův kanárek.
  6. Krajánek.
  7. Něco za něco.
  8. Cestou.
  9. Na rozcestí.
  10. Zrození písně národní.
  11. Za neděle.
  12. Bukvicová bába.
  13. Rudé listí.
  14. Očekávání.
  15. Vánoční list.
  16. Na plesu.
  17. Bezdětek.
  18. Modlitba.
  19. U roháče.
  20. Za paliče.
  21. Vánoční idylla.
  22. Rýč a pluh.
  23. Třpyt na polích.
  24. O pouti.
  25. Zapadnuto.
  26. Švarná vdova.
  27. Pod deštníkem.
  28. Námluvy.
  29. Loučení.
  30. Snílek.
  31. Bez otázky.
  32. Po letech.
  33. Pohřeb.
  34. Samé růže.
  35. Jaro v hrobě.
  36. Samovrah.
  37. Leden.
  38. Únor.
  39. Březen.
  40. Duben.
  41. Květen.
  42. Červen.
  43. Červenec.
  44. Srpen.
  45. Září.
  46. Říjen.
  47. Listopad.
  48. Prosinec.