Srpen.

Adolf Heyduk

Srpen.
Buďte požehnány pádné české cepy, buďte požehnány na sto tisíckrát! zvuk váš idylický, ondy velkolepý s duší rozechvěnou každý Čech má rád; teď ze zlatých klasů tepáte nám zrna, dřív před vámi křižák zpupným srdcem trna jako sketa prchal, pokud rek Jan slepý bohatýrským synům českých matek vlád'. Žel, že jinak všecko! Mysl pohacená nemá vzletu orla; umdlena je páž, biják cepu teskliv na svorníku stená, čím nám ondy býval, sotva, lide, znáš! Probuď se a tuž se, snivý lide český, třeba jenom cepem střez porůzné stezky, po nichž v kraj ti sbíhá dravost rozlícená... Ó buď duchem s námi, Žižko, otče náš! 118