Říjen.

Adolf Heyduk

Réva listí sklání, bujné rudnou keře, mlha, stráně halíc, vystupuje z vod, vinař rozveselen z vinic domů béře celováním slunce vypěstěný plod. Kéž jím prchne všecko, co nás rve a kruší, kéž jim vzejde jarost každé české duši, aby vítězila v poznání a věře, že jen chabce ničí zloby ostrý hrot? Kdo vyjasnil čelo rodné lásky vínem, kdo opojil duši kouzlem jejich vnad, na místech kdo stanul před posvátným Týnem, na skálu kdo hleděl, kde stál Vyšehrad, nezabude předkův odkazův a darů... Nuže, vína v srdce, vína do pohárů! Hřích a smrt se hostí jenom v lidu líném... Víno!.. Chladné mlhy letí s hor i lad!

Patří do shluku

češka, vlastenský, božena, libuše, líba, čech, pleť, pěstovat, vlast, děva

86. báseň z celkových 241

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Pospolitá. (Boleslav Jablonský)
  2. 29. Zahrada. (Jan Slavomír Tomíček)
  3. Slza Boženě Němcové.  21 (18 – 62.)  24 (Václav Pok Poděbradský)
  4. Valčík „Sokolů“. (Václav Antonín Crha)
  5. K stým narozeninám Fr. Lad. Čelakovského. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Povzbuzení k zpěvu. (Boleslav Jablonský)
  7. Naše česká země milá (Marie Čacká)
  8. Češkám. (Václav Antonín Crha)
  9. Českým děvám. (Vojtěch Pakosta)
  10. Na potomky. (Karel Sudimír Šnajdr)