Bylas jak poupě...

Adolf Heyduk

Bylas jak poupě na keře hrudi, když dechem Vesny mile se budí: jaká to něha, jaký to ruch – proč Tebe růží nechtěl mít’ Bůh? Bylas jak úsměv myšlenky ladné, když z jara pěvci ve skráně padne; duše má plna rozkošných tuch – proč Tebe písní nechtěl mít’ Bůh? Bylas jak pramen bílého světla, k hranolu žití toužně jsi létla – smrť vešla stínem v rodný mi kruh – proč Tebe duhou nechtěl mít’ Bůh? Bylas tak krásná v útlém svém žití, jako ta zora, den jíž se nítí, líbajíc rosou skropený luh – proč Tebe sluncem nechtěl mít’ Bůh?

Patří do shluku

zářný, perla, opál, drahokam, duha, hvězdný, rubín, třpyt, rosný, hvězda

259. báseň z celkových 1127

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Moře. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Mladá dívka. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Sonet. (Xaver Dvořák)
  4. Průvodní motiv. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Co měl bych říci... (Jan Červenka)
  6. XLI. Panně Montserratské. (Xaver Dvořák)
  7. DĚDICOVÉ SV. GRALA (Jaroslav Vrchlický)
  8. PÍSEŇ. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Poesie. (Rudolf Pokorný)
  10. Po přečtení knihy „Na prahu ráje“. (Jaroslav Vrchlický)