PÍSEŇ.

Jaroslav Vrchlický

Hravý úsměv a nic víc, to je nic, přelítne jak motýl tahy, kmitne se a znikne záhy, chytit ho, toť věru div! Vlídné slovo a nic víc, to je nic, dozní jako píseň duchů, sotva že se sneslo k uchu, andělský hlas hvězdných niv. – Ruky stisk a dál nic víc, to je nic, sotva cítíš vznik ten divý, lávu, plamen v svoje čivy a zas chlad a mráz jak dřív. Políbení a nic víc, to je nic, mana sladká, něha krátká a přec věčná k písni látka, lepší nemáš jaktěživ!

Patří do shluku

zářný, perla, opál, drahokam, duha, hvězdný, rubín, třpyt, rosný, hvězda

656. báseň z celkových 1127

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Poetika lásky. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Lék. (Adolf Heyduk)
  3. Hudba. (Herma Pilbauerová)
  4. Bylas jak poupě... (Adolf Heyduk)
  5. Písni. (Adolf Brabec)
  6. KAM? (Jaroslav Vrchlický)
  7. Co měl bych říci... (Jan Červenka)
  8. Sonet. (Xaver Dvořák)
  9. Věčná Sirena. (Jaroslav Vrchlický)
  10. DĚDICOVÉ SV. GRALA (Jaroslav Vrchlický)