PÍSEŇ.

Jaroslav Vrchlický

PÍSEŇ.
Hravý úsměv a nic víc, to je nic, přelítne jak motýl tahy, kmitne se a znikne záhy, chytit ho, toť věru div! Vlídné slovo a nic víc, to je nic, dozní jako píseň duchů, sotva že se sneslo k uchu, andělský hlas hvězdných niv. – Ruky stisk a dál nic víc, to je nic, sotva cítíš vznik ten divý, lávu, plamen v svoje čivy a zas chlad a mráz jak dřív. 28 Políbení a nic víc, to je nic, mana sladká, něha krátká – a přec věčná k písni látka, lepší nemáš jaktěživ! 29