TICHO.

Jaroslav Vrchlický

TICHO.
Jaké ticho! – Padá s hvězd, kolébá se v snětích stromů? Srdce mé tůň jeho jest. Jsem jak dítě, z bludných cest které přišlo šťastně domů. Jaké ticho! – V duši nám štěstí svatvečer se stmívá, láska plá v něm – drahokam, a já skoro věřím sám, že tam byla odjakživa! 37