VIOLANTA.

Jaroslav Vrchlický

VIOLANTA.
Vlas jako hedbáv volně rozčesaný nad bílým čelem dolů na dvě strany, jak broskev šíj a pod krajkami plna jak vodní tůň se chvěje ňader vlna. A oko modré, azur jihu celý a úsměv ztrnulý a jaksi ztmělý myšlénky stínem, která brázdí lehce skráň průsvitnou, již opustiti nechce. Od oltáře ta ke hlučnému kvasu se vrací ptákem, oka zlatou řasu až sklání k líčku, kde plá cosi v palu jak odlesk od purpuru kardinálů. 110