Na Umku.

Šebestián Hněvkovský

Na Umku.
Co to slyšet? – znějí písně nové! Vlastenský co znamená ten zvuk? Pospolu jsou Čeští básníkové, Co chce tento vlasti milý hluk? – Předcýtí žel jejich pění, Má být vlasti písní labutí? Jazyka snad nechtí bez želení Mateřského trpět shasnutí? Aneb jsou to písně tvého dchnutí, Které pronikají tvrdý sluch? – Probuzují národ k obživnutí, Při kterých se povyšuje duch? – Jsou to – přežádaní předchůdcové Šlechetných a vážných umění? Jejichž řídcý šťastní ukazové Nesou potomkům vždy blažení? – 19 Dál se ten hluk k tvému chrámu blíží, Zaněcuje tvůj ho mocný duch: Okem jasným budoucnosti vzhlíží Posvátný též Umek Českých luh! Hlučněj srdcým písně České znějí, Budí ze sna národ hudebný: Vlastencové vůkol Umky ctějí, Z chrámu Umek hlas zní velebný: „Ctěte vlast, a jazyk vlastní Češí! Ten-tě vlasti základ, hájce, sloup: Koho vzdělání své vlasti těší, Ten ať na něm vštípí světla roub; V něm se ujme – v cyzým jistě schřadne – Skrz něj byli velcý předkové, Syce jistě sláva vlasti svadne! Zajde jazyk, zmizý Čechové!“ 20