Vyjevení.

Šebestián Hněvkovský

Vyjevení.
Budislav: Přiznej se mi děvče zlaté, Jestli srdéčko tvé svobodné? Běla: Ach! to jest již dávno jaté, Podjaly je oči podvodné! Budislav: Běda! nechcy déle žíti! Usouží mne zoufalost a žel! Běla: Nehořekuj, nechcy krýti, Že vždy pro tě plápol lásky vřel. Oba: O, jak jest náš osud blahý, zlatý, V srdcých ostane vždy stálý, svatý! 176