Na Mělnícké víno.
Víno z místa blaženého,
Kde dvě řeky, dcery Čech
V jedno zasnubují běh,
Rosýc tučnost z lůna svého;
Tebe kojí tento spolek,
Lije mírnost na okolek.
Tu dal Karel, otec pravý,
Vštípit francké hřížence;
Nesou stkvostné pupence,
Původa pak podnes slaví;
Vzdejme pijíc slušné chvály
Témuž laskavému králi!
Tato milá stkvostná šťáva
Jestiť králem Českých vín,
Brunatí se nad rubín:
Rozhlášena její sláva;
Ty nás blažíš bez cyzyny,
Předčíš jiných kyseliny!
177
Schřadlým zdraví navracuješ,
Čistíš nájizlivou krev:
Sylníš žilkoviny střev;
Staré znova omlazuješ,
Uzdravená hejna tebe
Vynášejí blízko nebe!
Předhazuje drsnatosti
Tobě namlsaný věk:
Ženským nepřicházýš vděk;
Nehodny jsou výbornosti;
Ctějí tebe Staročeší,
Stkvostnost tvá je nad kov těší.
Mocnost tvého samoteče
Pudí všecky trudnosti,
Léčí skormoucenosti;
Plaší smuteksmutek, žravé péče,
Občerstvuje tělo, žíly,
Dává živobytí sýly.
178
Kdo tě pije při střídmosti
V spolku svého přítele,
Věk mu plyne vesele;
Kyž tě ctím zas v společnosti
Puchmíra a Jana Čecha
Na Velize u Vojtěcha!
Ty jsy velmi nápodobně
Krajanům svým v povaze:
Zdáš se býti v ukaze,
V chuti mnohým neozdobně;
Předc máš pravé sýly dosti,
Předčíš cyzých v výbornosti.
Ty jsy České země sláva!
Dokud bude Čechem Čech,
Chválit bude šťastný břeh!
Milá bude mně tvá šťáva,
Ty mně ducha povyšuješ,
K zpěvu mocně podněcuješ.
179
Přeji jiným slávy, statku,
Stříbra, zlata hojnostihojnosti,
Jen když v tobě v skrovnosti,skrovnosti
Nebudu mít nedostatku!
Ať sy kdo chce po čem baží,
Jen když mne tvá stkvostnost blaží!
180