Komu zpívám.

Šebestián Hněvkovský

Komu zpívám.
Nezpívám těm, co ctí skutečnost, Co v ní všecky vlohy ducha topí; Mrtva jest jim každá výtečnost, Vnady zisknosti je pouze chopí. Ani těm, co potratili cit Věkem, nehodami, protivenstvím; Jaký zpěv jim může vnuknout skyt? V trudu hašteří se s člověčenstvím. Tobě pěji, šťastné jinošstvo! Život tvůj ti pluje v obraznosti, Známo není neštěstí ti dno, S celým světem dělíš srdečnosti. Žiješ stále v blahém nadšení, Soucit jevíš s básníkovou písní, Povyšuje mysl básnění, Utěchy dá, srdce-li tě tísní.