Zpěv.

Šebestián Hněvkovský

Pastevka svou v spokojené době Jeví píseň vroucně velečilou, Kterak Mílek odved děvu milou. Komu zpívá? – Zpívá pouze sobě. Ptactva davy v rozmanité zdobě Jeví štěbetáním vnadné plesy; Hlahol zpěvů opakují lesy. Komu pějí? – Pějí pouze sobě. Polní cvrček, to maličké robě, Cvrká v poli, cvrká v skále, v hvozdě, Slýcháme ho, když vše mlkne pozdě; Komu cvrká? zvuky jeví sobě. Slepý hudec, stísněn ve chorobě, Ve samotě přetoužebně píská, Snad tím odlehčení nějak získá. Komu hude? – Také pouze sobě. Zpívám též já, sudíku ne tobě; Poslouchat zpěv můj kdo tebe nutí? Pěji, kterak láska často smutí, Pro útěchu také pouze sobě.

Patří do shluku

pozůstávat, ženstvo, vnadit, faust, podniknutí, skvělost, vězet, jevit, sličnost, faustus

136. báseň z celkových 230

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. FR. PALACKÝ K UMCE ZPĚVŮ (Antonín Klášterský)
  2. Loučení labutí. (Šebestián Hněvkovský)
  3. Pěnice. (Šebestián Hněvkovský)
  4. Příčina zpěvu o lásce. (Šebestián Hněvkovský)
  5. Soumrak v oudolí u Žebráku. (Šebestián Hněvkovský)
  6. Založení kláštera Vyšebrodského. (Jan z Hvězdy)
  7. None (Šebestián Hněvkovský)
  8. Podletí. (Šebestián Hněvkovský)
  9. Mé písně bloudí po světě, (Jiljí Vratislav Jahn)
  10. STUDÁNKA V HORÁCH. (František Táborský)