Spor citů.

Šebestián Hněvkovský

Spor citů. (Při fortepianu.)
Zvuky! jevte různost citů, Plaché duše pohnutí, Kam to, k želi čili k skytuskytu, Chýlí žhavé nadchnutí? V mysli cítím hrůzu, boury, Přemítání prsa dme; Zvítězíli trudné spoury, Čili osud jinam zve? Zdá se vanout půvab plesů – Jaký hraje myslí vznik? Jsem tu blaha ve okresu? – Bylť to marné čáky skyt. 57 Věšti, hudbo, nesouzvuky! Hrůza duši posedá, Jimi vypudit hleď muky, Myslí zoufanlivost hrá. Čáky leží rozdrcené, Příští jeví strastný bol, O ty srdce zkormoucené, Záhubu neb vzdory zvol. Co to? Vichřice a boura Hučí? – Škaredí se svět! Hudbou jest mi živlů spoura – Jen ven! – Spásu nese změt.