Krása ohromná.

Šebestián Hněvkovský

Krása ohromná.
Vidíš děvu? skvělost obličeje? V něm se značí tajno ohromné, Na něm výsost, nelibost též chvěje, Těsno trudné děsí přítomné. Jsou tu plamen žhoucí, ducha vlohy Skryté, nevšední též vynikavost; Ale proti lidstvu nelaskavost, Kam ta míří činnost, kam ty slohy? Kam ta divost, kam to patří kvítí? Ukaz řídký! každý se ho štítí; Jeví v lících nebe, v prsou peklo, Ještě pro ni srdce neodměklo. Co tak krása vnadí, k lásce snáší, To trud tajný, to zášť k světu plaší, Nešťastná jest, které nadán vyšší duch; Kde se shledá pro ni čnící druh? 89