Bezženec.

Šebestián Hněvkovský

Bezženec.
Říkají mi starý mládenec: Nevázaný život má víc ceny, Než mi mohou vynahradit ženy, Ať si mluví, nejsem střeštěnec. 100 Proč bych sázel na jediný list Všecko jmění? totiž na ženění! Kdo tak hraje, přijde ke zničení; Vysmívám se mnohým, sám jsa jist. Nekloní se srdce letitým: Mladé chtí jen mrhat, hejřit, skákat; Zná sic krása srdce mocně lákat, Zdaž jest jměním nemohovitým? Mnohý vybral ženu pro moudrost; Prohodila někdy slova čilá: Zakusil, jak byla potměšilá, Rozumu má jejího již dost. Andělem se mnohá býti zdá. Jistě jest ním! nemluvím tu báje – Oným, Adama co vyhnal z ráje. Pozdě pyká, podrží, co má! Záměr k ženění jest pouhý cit. O tom nevím; mne jen rozum řídí; Málo která se sic po mně pídí – Nejspíš – nechce odejmout mi klid. 101