HLIŇÁK

Josef Holý

Pod lesem tenkým, březovým – milířů nad ním táhne se dým – zapadlé místo se rudě plamení; rumy zdi, trávník, krtičiny, šípek, kaluž, trocha hlíny, něco kamení. Trosky práce chudých lidí, vítr je odnes’ někam dál, kaluž, jich slzy, hýbat se stydí, hrnec v ní vězí, chleba král. Krtek tu ryje, pták nad ním zpívá, nebe se jasně pousmívá na vlastní obraz: života kal. Šťastný tu krtek žížaly loví, ptej se ho, proč, snad ti poví, udiven zadívá se snad na hlínu vyrytou nepohnutě, pak řekne něco jako: hlad, a žížalu zchřupne chutě.

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

735. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Karel Leger)
  2. VESNICE ZPÍVÁ PÍSEŇ SLUNEČNOU. (Antonín Sova)
  3. VEČERNÍ KRAJINY. (Jaroslav Vrchlický)
  4. PODZIMNÍ NÁVŠTĚVA (Antonín Sova)
  5. děťátka (Stanislav Kostka Neumann)
  6. Vichr v lese. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Lesy hučí... (Antonín Sova)
  8. MORAVSKÁ KRAJINA. (Emanuel Čenkov)
  9. KOLEM PASAČKY (Antonín Sova)
  10. WATTEAU. (František Kvapil)