Dívala se z okna, bílé rámě své

Josef Holý

Dívala se z okna, bílé rámě své v hlavinku, květ, měla opřenou, hleděla k zemi kruté, přetvrdé, hleděla k obláčkům, jak po nebi jdou, a oči její děly mi: Ne a ne! Hvězdy zatím vyšly, tichounko kol, jen černokostelecké žabky skřehly kdes, výstražně v dálce zaštěkal pes, a zpěv vojáků zněl ze stodol. Smím blíž? Smím zkojit srdce zpěněné? A oči její děly mi: Ne a ne! Mám směle strhnout římsu, rám? Držán jsem zraky němými. A přece v štěstí stoupil jsem chrám.

Patří do shluku

jelen, lovec, paroh, laň, srna, pytlák, srnec, myslivec, lovčí, zvěř

408. báseň z celkových 452

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SCHLEMIHL. (Viktor Dyk)
  2. Jaromír a Vršovci. (Jan z Hvězdy)
  3. None (Antal Stašek)
  4. Na zámku. (Adolf Heyduk)
  5. Eldorado. (Edgar Allan Poe.) (Josef Kuchař)
  6. None (Viktor Dyk)
  7. Jedle. (Karel Leger)
  8. 12. Letěly koroptve plaché (Karel Hynek Mácha)
  9. Jen tolik záře.. (Rudolf Richard Hofmeister)
  10. CHALOUPKA V LESE (Jaroslav Vrchlický)